CESTA DO CHRISTCHURCH

Po necelem tydnu stravenem v a okolo mesta Dunedin, kdyz jiz nam uschla i strecha v audine a po oknech uvnitr neztekaly praminky vzduchu, nami vydechovaneho a na sklech skondenzovaneho, nastartovali jsme ctyri kruhy (Audi). Nastartovali jsme bez nutnosti vytahnout kabely a pripojit se k externimu zdroji elektricke energie a vyrazime smer Christchurch. Velike to mesto na nas ceka, ani nevime co tam vlastne budeme delat ale po vlhkych dnech nucene ztravenych na jednom fleku se jiz tesime na zmenu. Snad k lepsimu hehe.
Planujeme trasu a to tedy po pobrezi rovnou vzhuru, pres prdelky jako Timaru a Oamaru a jine dalsi xxxmaru. Tam nekde bychom opet meli dostat sanci spatrit tucnaky v houfech, pak Moreaki Boulders nebo jak se to pise - jednoduse veliky gulaty sutry co se povaluji po plazi a turiste plati za to jak se oni ty kameny tam bez hnuti valeji. Prijizdime k nim jiz v podvecer a tak kasicka na vstup je jiz ve stinu a my si ji nevsimame. Na plazi je jen par romantickych snilku, kteri smysleji co nejulitlejsi polohy mezi tema sutry a na nich se fotografuji, aby meli pamatku na dobu, kdy jim to ve vztahu klapalo, za coz mohou zajiste podekovat tem kamenum navozujicich uvolnenou a bezstarostnou atmosferu...
Mno takze byly tam asi tri pary ( vzdy on a ona) a pak my dva. Spolu jsme moc romantiky neuzili ale fota poladili a atmosferku nasali. Stalo to za. Zadarmo;o) Jinak ty sutry nabalovanim nejakejch mineralu a soli vznikly pokud si to dobre pamatuji a anglicky rozumim textu psanemu. Takze mozna to byly betonovy gule z nedaleky betonarky, ktere se vyvalily po vyschnuti tamni michacky na beton...
Hlavu jsme na puli cesty slozili v Oamaru, kde je jedna hlavni trida tvorena budovama jakoby z rima vokopcenejma. Sama banka a podobna instituce, jejiz strechu podpiraji mohutne sloupovi. Jeden barak nasvicen oranzove a druhej hned vedle aby vynikl schytal fialovou. Takze jsme se prosli jakoby ulickama slepenejma z papiru v Barandovskejch filmovejch studii. Za fialovou budovou jsme nasli cernou tmua v ni ukryty parkoviste. Tam jsme si chrup vycistili, odplivli do nedalekeho krovi a na novy den jsme pod propadlym stropem audiny poseckali. A behem toho jsme spali a snili taky hehe.
Dalsiho dne jsme prozkoumali historickou cast tohoto mestecka na pobrezi. Za nim starou zeleznici ktera byla k nerozeznani od nove, bo pravdepodobne za ta leta nezmeniliKiwaci technologii vyroby a kladeni kolejnic nijak radikalne.
Pote jsme si rozdali karty na vyhlidce nad meste, vyfotili molo plne tucnaku, kteri nebyli nakonec tucnaky ale nejakymi racky s dlouhejma krkama. Nakonec jsme nasli cip poloostrova, na kterem tucnaci hnizdit meli. Cedule hlasala, ze minuly den prislo hnizdit 23 kusu... Nyni jsou k videni dva kusy (asi nedoklopytali k vode a zhynuly nudou na brehu). Za ty dva kusy bylo pozadovano 12 dolaru, takze jsme se zasmali, poprali den dobry a valili dale ku Christchurchi.