UTEK Z NELSON LAKES DO MOTUEKY

Ihned rano vyrazime smer Nelson Lakes za vidinou lepsiho pocasi a moznosti tripu do hor. Prijizdime vsak opet za destiveho pocasi. Misty prosvita slunce, diky nemuz se nad jezerem tvori duhy a je to uzasna podivana. Na vylet to ovsem neni. Na parkovisti u jezera se srocuji rybari, jez spousteji na vodu sve cluny a miri za ulovky. Vsichni rybari na sebe strikaji jakousi tekutinu, pachnouci jak chcipla kocka co lezi nedaleko u brehu. Vzapeti nam dochazii ze je to zrejme repelent domaci vyroby, kterej dle silneho zapachu odradi i medveda. Repelent je to co nam na cestach chybi, a tak se stavame jedinou potravou pro musky Semfly, kterezto vlezaji do nohavic a rukavu a uzivaji si tepla tela a hlavne chute nasi krve. Nestacime je zabijet a tak se rychle rozhodujeme pro par vyletu v okoli jezera. Kdyz uz jsme se sem trmaceli, at alespon neco z te krasy vidime. Travime v teto oblasti pet hodin a rychle mizime pred rojem krvechtivych musek. Pocasi se dle predpovedi ma umoudrit tak za pet dni, takze jsme opet nuceni zmenit lokalitu a zacit hledat praci. Mirime tedy do mesta Motueka, kde jsme se seznamili jiz pred dvema mesici s cechy, u kterych jsme bydleli v karavanu. Kontaktujeme Andreu, zda se nam po praci nepopta. Poptala a nepochodila. Do Motueky stejne dorazime.
Z Motueky podnikame celodenni trip po pobrezi rezervace Abela Tasmana tam a zase zpet. Cesta je lemovana spoustou pisecnych plazi a lagun a je na cokoukat. Nevyhodou je fakt, ze tato cast je pomerne komercni a tak si mnoho lidi plati za vodni taxi, nechaji se vyklopit na plazich a tak to na nich obcas bzuci jak v ulech. Na plazich vzdalenych 10 km od pocatku cesty jiz toliko turistu nepronika a tak vychutnavame kouzlo tech mist. NU plaze Kaiteriteri pronikame do campu kde sprcha s teplou vodou za 50 centiku tece a oddavame se mycim orgiim.
Vecer na navstevu za Andreou vyrazime, pivka popijeme, poprejeme ji stastnej navrat do vlasti bo se ji to jiz blizi, zhodnotime jejiho novyho zivotniho partnera a jedeme se pelesit na parkoviste v centru Motueky. Setkavame se s Tomem, kterej jiz neni spoutan s Takakou a proto je tady. Tedy on by pouto jakoze bral, ale druha strana povolila lano a tak se pouto rozvazalo no. Zjistujeme co a jak, moralni podporu poskytujeme a ulehame.
Dopoledne nasledujiciho dne travime v knihovne na internetu kde nova pravidla pro uzivani nastavena jsou. Prekracujeme jiz tak nizky limit pro stahovani dat, prekracujeme limit pro uzivani pocitace ve studovne a tak prekracujeme prah knihovny a jdeme se najist. Jelikoz pocasi neni stale dle nasich predstav, premyslime o dalsim presunu a to smer Nelson. Opoustime Motukeu, za niz se lesknou hory posypane prvnim snehem. Zamrazi nas z toho pohledu - zapiname topeni a slapeme na plyn vstric teplym plazim mesta Nelson.